Asi každý zná lidové pořekadlo „Na Hromnice o hodinu více“. Víte, co znamená svátek Hromnice?
Má mnoho podob a je začátkem pohanského roku.
Původně to byl svátek jara a slavil se příchod světla (proto o hodinu více). V tomto období se začala rodit jehňata a vznikal tak nový život v novém roce. Keltové jej označovali Imbolc a byl delší, než jak jej známe dnes. Začínal již v noci na 1. února a pokračoval celý následující den. Tento den se zasvěcovali noví adepti čarodějnictví.
Svátek se konal na počest bohyně Brigid, která měla tři podoby (dvě stejnojmenné sestry). První byla pannou (patronka řemesel a pečovala o úrodu), druhá zralou ženou (ochránkyně rodících žen a dětí) a třetí stařenou (patronka smrti). Je ztotožňována s Bohyní- matkou.
My Hromnice známe z katolicismu jako svátek „Očištění panny Marie“ (ukončila šestinedělí). Připadají na 2. února. Svíčky, posvěcené v kostele, které mají připomenout příchod světla, tedy hromničky, se dodnes používají na ochranu před živly.
Staří Slované zase slavili příchod boha Peruna- pána hromů a blesků. Ten prvním zahřměním pomohl svrhnout vládu zimy. Lidé pak klekali na zem a líbali ji, přemísťovali předměty (probuzení ze zimního spánku) a pomáhali Perunovi vyhánět zlé duchy.
Ve všech kulturách hrál důležitou roli oheň (hranice, krb i svíčky) a očista obydlí. Pálení všeho nepotřebného, vymetání obydlí (jako očista i vyhánění zlých duchů).